MATURITNÍ OTÁZKY OA BEROUN

3. INVENTARIZACE MAJETKU A ZÁVAZKŮ

- Inventura představuje zjištění skutečného stavu majetku a závazků, jejich ocenění a písemné zaznamenání k určitému dni
- Inventura se podle způsobu zjišťování skutečného stavu člení na:

a) fyzickou – provádí se u majetku s hmotnou povahou (DHM, zásoby, zboží, materiál, výrobky, pokladna) a to přepočítáním, zvážením nebo přeměřením !!! a to v průběhu posledních čtyřech měsících účetního období, popř. prvních dvou měsíců následujícího účetního období !!!

b) dokladovou – provádí se u takových položek, u kterých nelze zjistit skutečný stav fyzicky, jedná se o pohledávky, závazky, účty a skutečný stav tak zjišťujeme pomocí: bankovních výpisů (BÚ či ÚÚ), výplatních listin (SP a ZP, daně, mzdy), daňových přiznání (DPH, Sildan, DzP), smluv (kupní, darovací, o půjčce)

- pro každou položku se vyhotovuje inventurní soupis, který musí být řádně označen a podepsán osobami, které inventuru prováděli

Inventarizace
- fáze inventarizace
            1. inventura – zjištění skutečných stavů a zaznamenání do inventurních soupisů
            2. porovnání zjištěné skutečnosti se stavy v účetnictví
            3. ověření reálnosti účetního ocenění majetku

- cílem inventarizace je:
            a) kontrola věcné správnosti účetnictví
            b) kontrola reálnosti ocenění majetku a závazků

- musí se provádět dle ZoÚ u veškerého majetku a závazků

Druhy inventarizace:
podle toho, kdy se provádí:
            1. Řádné (pravidelné):
                        a) periodické – provádí se k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka
                        b) průběžné – provádí se postupně v průběhu celého účetního období, ale p                                             pouze u DHM a zásob
            2. Mimořádné – pouze v mimořádných případech, vznik, sloučení nebo rozdělení podniku, živelné pohromě, vloupání...
podle rozsahu:
            Úplná – týká se všech položek majetku a závazků
            Dílčí – týká se jen některých složek majetku a závazků

Inventarizační rozdíly:
- při porovnání účetního stavu se stavem skutečným mohou být zjištěny inventarizační rozdíly:
            a) manka – skutečný stav je nižší než účetní, přičemž rozdíl mezi těmito stavy nelze doložit účetním dokladem
- za manko se nepovažují ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob (sesychání dřeva, vypařování tekutin, rozprášením sypkých materiálů)
                        - nezaviněné – do výše přir. úbytků
                        - zaviněné – nad normu, předepisuje se k náhradě, náklad
            b) přebytky – skutečný stav je vyšší než účetní stav
- zjištěná manka a přebytky lze kompenzovat jen tehdy došlo-li k neúmyslné záměně obdobných materiálů či zboží